Nowa perspektiwa za zastupnistwo Serbow

26. Januar 2012

Nichtó drje dokładnu ličbu njeznaje, kelko młodych Serbow je zwonka serbskeho sydlenskeho ruma žiwych. Sam sym jónu trochował, zo je znajmjeńša kóždy třeći mjez młodymi, narodnje aktiwnymi, serbsce rěčacymi ludźimi teritorialnje takrjec w cuzbje, kotraž je jim hustodosć dawno domizna. Druzy praja, zo je jich w młodej serbskej generaciji hižo wjetšina (tule tezu nimo wosobinskich nazhonjenjow w kruhu swójbnych a znatych powšitkownje empiriske sociologiske dopóznaća wobkrućeja, zo su najaktiwniši młodostni statistisce najbóle mobilni, a wědomi Serbja słušeja po kóncu narodnych samozrozumliwosćow k w kóždym nastupanju najbóle aktiwnym ludźom).

Fakt na kóždy pad je: Teritorialnje zakótwjene modele polěpšenja zastupnistwa Serbstwa resp. skrućenja serbskich prawow su přećiwo zajimam młodych Serbow wusměrjene. W Drježdźanach so młode serbske swójby wuspěšnje wo – tež organizatorisce – inowatiwne puće zažnodźěćaceho serbskorěčneho kubłanja staraja. W Mnichowje je młody serbski IT-fachowc wjac za digitalny serbski słowoskład na nohi stajił hač cyłe institucije we Łužicy. W Berlinje serbske dźěći namakaš, kotrež na tak wysokim niwowje ryzy serbsce rěča, zo by je jako rěčnych posołow do jadrowych kónčin pósłać móhł. Młody předsyda Domowiny Dawid Statnik je z pobytom pola Serbow w sakskej a němskej stolicy dawno wažny signal dał.

Wuchadźišćo „serbskeje politiki“ by přichodnje bóle skrućenje młodych nošerjow serbskeje rěče być dyrbjało – wšojedne, hdźež woni bydla.

Šiman Serbow dla přećiwo swojej frakciji

25. Januar 2012

http://www.bild.de/regional/dresden/dresden-regional/cduabgeordneter-will-aenderung-bei-standortegesetz-22276884.bild.html

Tanja Donatec nawjeduje dźěłarničku spěwanja 11. – 12. februara w Budyšinje

25. Januar 2012

Dokumentacija: Nowinska zdźělenka

Budyska mecosopranistka Tanja Donatec skutkuje hižo wjele lět wuspěšnje w mjezynarodnej hudźbnej scenje. Wona wustupowaše w mnohich operowych předstajenjach a koncertach, mjez druhim w Meranje, Salzburgu, Mnichowje a Lipsku. Za jeje wusahowace interpretacije serbskeje wokalneje hudźby kaž tež za jeje angažement při hudźbnowědomostnym nadźěłanju serbskich twórbow a temow spožčichu jej Spěchowanske myto Ćišinskeho.

Pod jeje nawodom wotměje so wot 11.2. do 12.2.2012 w Budyskim SLA dźěłarnička spěwanja. Jeje zaměr je předewšěm, młode spěwarki a młodych spěwarjow na 8. wubědźowanje młodych serbskich talentow přihotować. Wobdźělenje na wubědźowanju pak njeje za dźěłarničku wuměnjenje. Program kursa wobpřija nimo interpretacije klasiskeje wokalneje literatury tež moderne stilowe elementy kaž rock a pop.
Kurs, w kotrymž je wobjed sobotu a njedźelu zapřijaty, płaći 29,00 eurow.
Wjeršk zarjadowanja budźe zakónčacy koncert wobdźělnikow.
Informacije k tomu podawa Christina Richter
Telefon: +49(0)3591.358110
Mobil: +49(0)173.5869691
c.richter@sne-gmbh.com

Z přećelnym postrowom
Jěwa-Marja Čornakec

Ptači kwas dźensa w mojim běrowje

25. Januar 2012

Na kromje posedźenja krajneho sejma kolegam a zapósłancam wjeselo činić :-)

Serbske narodne dźiwadło

24. Januar 2012

2012 je po Maya-protyčce a wěšćenjach Nostradamusa wosebite lěto, a Chinjenjo maja nětk lěto zmija – tajke lěta su we wonym kraju časy z wjac porodami, přetož „wosebite“ dźěći wočakuja. W Serbach je tute tohorunja matematisce zajimawe lěto čas rozsuda wo strukturach institucijow. W tutym zwisku su sej někotři fuziju Serbskeho ludoweho ansambla (SLA) a Němsko-serbskeho ludoweho dźiwadła (NSLDź) žadali. By to pak „wosebite dźěćo“ było?

Ně, to by parod był, wšako je najwažniše prawidło za přežiwjenje Serbow w zjawnym žiwjenju: Fuzije mjez serbskimi institucijemi móža k synergijam wjesć a zhromadne dźěło wšelakich wobłukow produkcijow serbskich tworow w najšěršim zmysle pohłubšeć – tohodla je Dom serbskeje rěče zasadnje zmysłapołna ideja. Fuzija serbskeje a njeserbskeje institucije pak ma jenož tónle efekt, zo so to serbske dale a bóle pozhubja. SLA je serbska instuticija, štož je dźakowano serbskej intendantce zaso bóle pytnyć, NSLDź je němska institucija ze serbskim wotrjadom. Tohodla by fuzija mjez nimaj serbskej kulturje na škodu była.

Hižo před lětami je Benedikt Dyrlich „serbske narodne dźiwadło“ namjetował, wotpowědna ideja so tež w koncepće prof. Matthiasa Theodora Vogta namaka.

Tohodla je pod aktualnymi wuměnjenjemi najwjetši čas za sćěhowace fuzije: Serbske dźiwadło z NSLDź so z SLA hromadu połoži a wonej so dale wuwiwatej do směra „serbske narodne dźiwadło“ z wjacorymi spartami kaž kóžde dobre klasiske měšćanske dźiwadło (činohra a hudźbne dźiwadło). Budyske němske dźiwadło pak by ze stejnišćemi jewišćow w Zhorjelcu a Žitawje nowe dźiwadło kulturneho ruma tworił. Tak je wšěm pomhane – financowanju dźiwadłow po cyłej Łužicy a skrućenju serbskeje kultury.

Ptači kwas 2012 – měznik we wuwiću noweho SLA

21. Januar 2012

Loni su w kole serbskich kwasow Slepjanske kónčiny zabyli, lětsa pak steji Slepjanski kwas w srjedźišću ptačokwasneho zarjadowanja Serbskeho ludoweho ansambla (SLA). A před lětomaj sym ptači kwas SLA w Slepom w tajkej spodźiwnej atmosferje scomter přednjesenej protestnej deklaraciju přećiwo přestrukturowanju ansambla dožwił, zo bě to kaž rozžohnowanje do pohrjeba. Ptači kwas 2012 pak je wuraz noweje epochi na profesionalnym serbskim hudźbnym jewišću – sobuskutkowacy su horliwosć wupružili, kotruž dotal jenož wot lajskich skupin znajemy.

Lětuši ptači kwas je poradźena symbioza klasiskeje temy tutoho tradicionalneho wjerška serbskeho lěta a načasnych konfliktow. Jěwa-Marja Čornakec, za libreto a dramaturgiju přisłušna, je hižo z prjedawšich sezonow jako mišterka kombinowanja starych a modernych elementow znata. A tak móžachmy so jeje nowych impulsow za SLA nadźijeć, po tym zo je so wona z wuwićowej dramaturgowku ansambla stała. Tež Hauke Tesch ze statneho dźiwadła w Choćebuzu, kiž je za režiju lětušeho předstajenja zamołwity, je swoje dźěło wočiwidnje wuběrnje zmištrował. A zo bě program tohorunja rěčnje přikładny, je Roža Šenkarjowa wobstarała. Jim a wšěm sobuskutkowacym dźak a sławu!

Dobra story bjez klišejow je so z Frycom z Choćebuza zahajiła, kiž je zdźědźił žiwnosć zemrěteje wowki a dyrbješe jako jeničke wuměnjenje znajmjeńša jónu we wonym domje přenocować. Při tym je so jemu wjele dźało, takrjec rozswětlenje, a dźakowano holcy ze wsy, kotraž je so porno njemu dlěši čas wo jeho wowku starała, sej swoje „druhe žiwjenje“, to serbske, wotkrywa. A tak wón drje na spočatku z dotalneje zwučenosće němcuje, ale potom delnjoserbsce rěči, a nimo hornjoserbšćiny móžachmy tež rjanu slepjanšćinu słuchać.

Potajkim ptači kwas z rěčnoprogramatiskim akcentom (folklora bjez rěče žadyn zmysł nima), a tomu je so problematika wotbagrowanja brunicy dla přidružiła, wšako nochcyše wowka energijowemu koncernej dom předać. Jeje wnučk drje spočatnje wotpohlad měješe, herbstwo tak chětř kaž móžno wotbyć, zo by sej wón z pjenjezami nowu powołansku eksistencu w Berlinje natwarić móhł. Ale wona holca – Lenka (Anna-Maria Bretschneiderec) – a dožiwjenje serbskosće matej sylny wliw na njeho, a tohodla Fryco (Gerald Schön) dlěje wostanje … Hladajće sami program „Ty sy tajka wikotata“, snadź potom wěsće, štož „wikotata“ rěka :-) .

Wjac hač 12.000 hektarow nasypnišća we Łužicy stracha dla dohłodobnje zašlahanych

20. Januar 2012

Hlej aktualnu wotmołwu sakskeho hospodarskeho ministra na małe naprašowanje:

http://edas.landtag.sachsen.de/viewer.aspx?dok_nr=7791&dok_art=Drs&leg_per=5&pos_dok=2

Hdyž naci Holger Apfel kemši chodźi

20. Januar 2012

http://www.zeit.de/2012/04/S-Kirche-NPD/seite-1 – w katolskej wosadźe

Sym na sudnistwje swědk přećiwo swojemu šefej

19. Januar 2012

Mój šef dyrbi po chłostanskim wukazu hamtskeho sudnistwa 3.000 Euro płaćić, dokelž je pozdatnje za blokadu pochoda nacijow při dwórnišću Nowe město 13. februara 2010 w Drježdźanach zamołwity. Cyle wothladajo wot toho, zo njeje wón připołdnju, hdyž chcychu nacisća pochodować, na městnje był, ale zhromadnje z ministerskim prezidentom w starym měsće, so sudnistwo we wukazu jako dopokaz na „swědka Marcela Braumanna“ powoła. Ja sym potajkim po měnjenju statneho rěčnistwa, kotrež je sudnik podpisał, „njeskutk“ mojeho šefa wobswědčił.

Problem je jenož, zo sym – kaž je w protokolu přesłyšowanja wobkrućene – jasnje prajił, zo chcychmy rano do Albertoweho naměsta hić, štož je na zašlahanych dróhach zwrěšćiło. Tohodla dyrbjachmy so potom runjewon na Hansadróhu podać. Zo bě wona internje za pochod nacijow předwidźane, njebě nam znate. Móžu so z tym tróštować, zo steji we wukazu sudnistwa tež mjeno policista jako dopokaz, kiž je nas pozdatnje namołwił, woteńć. Ale w protokolu z přesłyšowanjom tutoho policista steji, zo je wón to napřećiwne prajił: Policija njeje ženje demonstrantow namołwił, dróhu nacijam přewostajić.

Po tym zo je André Hahn wukazej znapřećiwił, wočakuju zjawne jednanje na sudnistwje na niwowje Ohnsorgowerho dźiwadła w Hamburgu. Tohodla jako link wo aktualnym stawje k Hamburgskej nowinej.

http://www.abendblatt.de/politik/deutschland/article2162093/Neonazi-Aufmarsch-blockiert-3000-Euro-Geldstrafe-fuer-Hahn.html

Počesćenje Alojsa Andrickeho w „zapadźe“

18. Januar 2012

http://www.allgemeine-zeitung.de/region/mainz/stadtteile/neustadt/11576305.htm

http://www.dominikaner-mainz.de/pfarrei/pfarrei.html


Follow

Get every new post delivered to your Inbox.