Archive for the ‘Europa’ Category

Wšo je móžno

15. Oktober 2019

Praji mój přećel a kolega dr. Armin Krause. W dobje NDR Lipšćanski wědomostnik w Finskej dźěłaše a je wot toho časa kruće ze Samami zwjazany. Poł ducenta knihow wo wonym ludźe je mi nětko wupožčił, tuchwilu hromadźe ze samiskim přećelom swójsku knihu wo byću a traću awtochtoneje ludnosće w sewjernoskandinawiskich kónčinach pisa. Tež ze Serbami so něhdyši sobudźěłaćer mojeho prěnjeho šefa w krajnym sejmje, prof. Petera Porscha (kiž dźensa swoje 75. narodniny swjeći) derje wuznaje, nic naposledk dźakowano wjele serbskim studentam w jeho wobłuku na uniwersiće w Lipsku.

Prjedy su prajili: Wšo, štož je so jónu zminyło, je a wostanje preč. Tola na přikładźe Samow spóznawamy, zo tomu hižo tak njeje. Kultura a rěč móžetej zaso z rowa stanyć, “jeli jednotliwc to chce”, tak dr. Krause, kiž swoje wuprajenje ze wšelakimi praktiskimi padami w regionach z wobydlerjemi samiskeho pochada dopokazuje. Tež w Serbach tajki zjaw znajemy, kaž móže jednotliwa swójba serbskosć do wjeski wróćić.

Hišće zajimawšo pak je fenomen wosebiteho razu: žiwjenske wašnje, kotrež so dawno jako originarne deklaruje, byrnjež z wunamakanka było. Tak sej cyły swět mysli, zo je wobhospodarjenje sobow tradicionelny zakład samiskeho ludu. Woprawdźity pozadk pak je, zo dyrbjachu so woni swojeho tradiconalneho nomadiskeho žiwjenskeho wašnja wzdać, dla připućowarjow a politisko-ekonomiskeho ćišća. Tohodla su Samojo nowu tradiciju tworili, kotraž je mjeztym zaso stara – a jenož typisce za mału mjeńšinu w mjeńšinje. Tež my nowe serbske wašnja wuwiwać móžemy, kotrež budu přichodnje stare.

Po rozmołwje z Arminom je mi switało, za klasiski konflikt mjez “tradicionalistami” a “doprědkarskimi” žadyn njeje. Smój so wo tym w zwisku ze serbskej drastu, narodnej a modiskej, rozmołwjałoj. Dr. Krause: “Trjebaš tradicionalistow, kotřiž wšě stare formy wotkrywać a zachować chcedźa. Dokelž woni fundus tworja, kiž móža doprědkarscy potom do nowych formow transformować. Bjez nich by material za postup zabyty był.

20191015_134203

samiski porik prehistoriskeje doby w splažnej wuměnje

Serbscy młodostni tež dźensa do Čěskeje – a so tam słowjanskeje duše nasrěbać?

6. Oktober 2019

Na wulkotne zahajenje serbskeho lěta w Liberecu wróćo pohladawši, wosebje na přijeće Serbow w radnicy a krasne zarjadowanje na awli uniwersity z předstajenjom wusahowaceho oratorija „Hrodźišćo” (hudźba: Měrćin Weclich, tekst: Madlena Nasticcyna, cyłkowny wuměłski nawod: Friedemann Böhme, chórowe a orchestrowe sadźby: Malte Rogacki, chór 1. Serbskeje kulturneje brigady, orchester Serbskeho ludoweho ansambla, Malte-Rogacki-band, Serbski foklorny ansambl Wudwor), je we mni načasne prašenje zrostło.

liberec_hrodzisco

Wuchadźišćo: Tehdom su so sta serbskich młodostnych we Warnoćicach a Liberecu „słowjanskeje duše nasrěbali” (předsyda Domowiny, Dawid Statnik, w swojej narěči w radnicy). Čłonojo Wojerowskeje a Budyskeje župy su so tohodla ze zhromadnym wulětom na jednu z městnosćow kubłanja serbskeje elity w Čěskej podali a tam konkretnje zhonili, štó je tam pobył a pozdźišo što na dobro serbskeho ludu wukonjał. Dźensa drje mamy wjele serbskich kubłanišćow, ale najebać to začuwamy dale a přiběrace straty słowjanskeje fonetiki, přirodneho serbowanja a připodobnjenje strukturow rěče němčinje.

liberec_kniha

Wo přičinach smy hustodosć diskutowali, nochcu nětko wšo wospjetować, štož sym lěta dołho mjez druhim w tutym blogu pisał. Analyzow je dosć a nadosć, najwjetši čas za praktiske konkluzije, čim jednoriše, ćim lěpše. Kak by było, hdyž bychmy rěčne lěhwa w Čěskej wotměwali a zaměrnje stajnu wuměnu šulerjow organizowali? Hdyž by wjele serbskich młodostnych poł lěta w Čěskej pobyło, zo bychu so tam słowjanskeje duše nasrěbali … A hdyž tón abo tamny serbski młodźenc tam čěsku přećelku resp. Serbowka čěskeho lubca namaka, njebychu tute „měšane” poměry na škodu było. 🙂

liberec_tafla

Wuznaće wjetšiny ludnosće k serbskej identiće regiona je fundament swětłownjow serbšćiny

26. April 2019

20190426_095806_resized

Jako župan hustodosć zajimawe dopisy – w socialnych syćach abo přez blogaj – dóstawaš. Na přikład z pjera nawjedowaceje sobudźěłaćerki měšćanskeje towaršnosće: Sym so wosebje serbskeje identity našeho regiona dla do domizny nawróćiła. Priwatnje tajke wuznaće k serbskej identiće regiona nastajnosći słyšiš, hač we wjesnych towarstwach kaž w Ćisku, w rozmołwje z multiplikatorami města Wojerec abo w přihotowanju wustupa na 29. Parcowskim zetkanju.

Smy wčera na klawsurje serbskeje přirady Wojerec w Jurja Brězanowym domje Krabatoweho młyna w Čornym Chołmcu wjele wo rěčnych rumach rěčeli, kaž je to bohudźak mjeztym wšudźe w Serbach z wašnjom. Při tym je cyle jasnje, zo njeńdźe wo funkcionalitu inteligency: Naši kurdojo ze Syriskeje su trojorěčni do Němskeje přišli a zdobom ani hač do dźesać ličić njemóžachu. A štó chce so słowjanskim rěčam bližić, móže hnydom pólsce, čěsce abo rusce wuknyć, serbšćina je jenož njetrjebawša wokołopuć. Serbšćina je rěč domizny, a to je najwažniši argument za přiswojenje našeje rěče.

Najebać to budźe to w formje nawuknjenja druheje maćeršćiny tež dołhodobnje poměrnje mały dźěl ludnosće činić. Přičiny su znate. Hdyž pak krajinu samozrozumliweje serbskeje regionalneje identity změjemy, budu rěčne rumy runja hnězdam resp. serbskim swětłownjam w njej zakótwjene. Tohodla smy aktiwny dźěl noweho hibanja za „bajkojte město za swójby w krajinje Krabata a Łužiskeje jězoriny“.

https://www.instagram.com/mein_hoyerswerda/?hl=de

My sej ničo wot tak mjenowaneje „wjetšinoweje towaršnosće“ nježadamy, kaž wčera prajach. My jako Serbja mamy najwjetši ideelny pokład regionalneje identity w rukach. A naš nadawk jako organizowane Serbstwo je, swojim sobuwobydlerjam regiona tón pokład darić. A jim šansu dać, nas tohorunja wobdarjeć. Ja sym přestał, za wužiwanje rumnosćow wotnajenske zrěčenje wobzamknyć. Doba handlowanja je nimo, zhromadnje wróćo ke korjenjam! Naš dar by njezapłaćujomny był, tohodla: Dajće sej zakuzłać wot Serbstwa! A dajće nas praktiski podźěl brać na nowym hesle „žiwjenje kaž w dowolu“ #lebenwieimurlaub .

Pjaty Handrij nětko tež w Narodnej bibliotece

29. April 2018

Wšitcy, kotřiž su sej pdf-dataju „Handrij_V“ składowali (zapłać Bóh za zajim), tule ničo noweho njezhonja. Štóž pak linki radšo ma, tu wotpowědny přistup do eksemplara w Němskej narodnej bibliotece namaka.

Handrij a Hanka w Hamburgu

Deutsche Nationalbibliothek:

https://d-nb.info/1156840392/34

małe woptawančko knihi:

Ze swojimi prěnimi w Hamburgu zasłuženymi sto eurami w zaku Handrij na zastanišću „St. Pauli“ ze slěborneho ćaha měšćanskeje linije U 3 wulěze. „U“ steji za prěni pismik podzemskeje železnicy němsce. Ale wulki dźěl tych U-čarow jězdźi horjeka, a tohodla jich syć Hamburgska hornja železnica rěka, jemu kolega powědaše.

Hanka ma wječor hišće seminar a Handrij tohodla tróšku chwile za dundanje. Wón wězo wě, zo su pódlanske dróhi tule zajimawše hač hłowne, tohodla ze swětosławneje Reeperbahny radšo do juha a do směra přistawa wotboči.

Po črjódce sej hrajkacych arabskich dźěći so jemu jaskrawje zdrasćena rjanolinka do puća stupi: Za sto euro změješ cyłu rjanu hodźinku ze mnu! – Handrij chcyjo nochcyjo stejo wostanje a dyrbi něšto wotmołwić, štož so jemu tež radźi: To pak je moja kompletna dźensniša mzda, štó móže telko za hodźinku zabawy płaćić? – Wón sej mysli, zo je wěcka z tym wotbyta, ale nětko so hakle započina: Pój, tebi to za sydomdźesat sčinju, lakowana rjanolinka bjez wahanja poskića.

Je mi žel, ale mam termin, jej Handrij łži, dokelž jemu ničo kmańše njezeschadźa. – Do profesionalnje wabjaceho holčeho wobliča so kusk mjerzanja měša: Pola twojeje mamy abo što? Sy ty šwulny abo što? – To sej dotal nichtó Cyžec Handrijej prajić zwěrił njeje. To je jemu pokiw, zo tu zwučene wašnje bjesady dodźeržeć njetrjebaš: A ty wěsće jenož z holcami darmotnje lěhaš, abo što? – Wona perpleksnje na njeho suta, a Handrij tutón wokomik wužiwa a so woměrje wotsala.

Ale wokoło róžka hižo zaso tajki žónski zadźěwk wosrjedź chódnika steji. Z nadutymaj nadromaj a, spodźiwnje dosć, cyle hłubokim hłosom. (…)

Dotalne wudaća Handrija:

4. Handrij w dojutrownej turbuleny

https://d-nb.info/1150468394/34

„Hanka, ta Sara z Budyšina nam afriskeho ćěkanca wjeze.“ „Aha, pon maš zawěsće hižo ideju, hdźe ma kadla w tutym domje kampěrować.“ „Hoj, hdyž budźe kofej hotowy.“ Při chěžinych durjach klinka. Młoda socialna dźěłaćerka w tróšku alternatiwnym outfiće steji tam z dołhim suchim kadlu w čornej kožanej jace, jeansach samsneje barby a z čerwjenym basecapom, kotrehož špodka je dozady wusměrjena, kaž je za młodźencow z tajkej špodkatej čapku z wašnjom. 

„Dobry dźeń, ja sym Handrij.“ Wón wjerchej ćěmnoty ruku tyka. Tón tróšku njewěsće hlada. „Nicht deutsch sprechen?“ – „Nur im Notfall. Pójtaj nutř. Chcemy najprjedy kofej pić.“ – „O.k., ich heiße Mohamed.“ – „To sej hižo myslach“, Handrij praji, mjeno kaž pola nas Jurij abo Handrij. Wšitcy so za blido sydaja. Handrij wšěm kofej naliwa. 

1.-3. Handrij a jeho rěčna rewolucija / Handrij mjez wjelkami / Handrij w hodownym chaosu

https://d-nb.info/1149195258/34

Farar: „Derje, myslu sej, zo smy so zrozumili. Staj zwólniwaj, swoje dźěći katolsce kubłać?“ (Hlada na Hanku.) 

Hanka (hlada na Handrija): „Swjaty Pawoł tola praji, zo je muž hłowa. Potajkim njech so nawoženja wupraji.“

Handrij: „Ja scyła hinak njemóžu hač katolsce, wšako ani wo Mohamadźe ani wo Lutheru zdaća nimam.“

3. Handrij w hodownym chaosu

https://d-nb.info/1148460594/34

„Ty tola wěš, zo so pola nas njekuri!“ mać jeho napomina. „Jowle so hižo jara kuri, hdyž so nětk dźělić dataj.“ „To njeje dźělenje, smy tola katolscy, mamoj so po kaznjach cyrkwje – porno tebi“, mać praji. Prjedy hač móžeše Handrij wotmołwić, nan na nju wujědźe: „Tej poslednjej słowje by sej zalutować móhła! Wón ma swoje žiwjenje kaž mój swoje.“ 

2. Handrij mjez wjelkami

https://d-nb.info/1144932513/34

Zatrabanske, to je wjelk! Handrij je hižo raz w Rěčicach był, před lětami je so dokładnje wobhonił – wjelk, dźiwje, njeskludźene zwěrjo, jeho fascinuje. Pjatnaće metrow wot njeho zdaleny steji dorosćeny wjelk a jemu při čilanju přihladuje. Pucher je prózdny a tuž ma Handrij ruce zaso swobodnej a z nimaj placa, tak wótře kaž móžno. Wjelk so njehiba. Handrij so stopnjuje: Z cyłeje šije rjeji: „Ćěr so, preč z tobu, nablaku!“ Ale wjelk drje serbsce njemóže a kaž přismoleny steji. Dalši pospyt: „Spadaj obesrańcu!“ Bohužel wjelk tež pólsce njerozumi a so ani milimeterčk njehiba.

1. Handrij a jeho rěčna rewolucija

https://d-nb.info/1144932289/34

Hanka ma akciju za wrótnu. Sedźi w swojim wuskim krótkim čornym šaće na čerwjenym konopeju, naliwa sej sekt, kiž je po bjesadźe z přećelkami zwostał, a čuje so kaž w filmje. Hłowu scomter dołhimi čornymi włosami dozady ćisnjenu a noze přez křiž hlada zasonjena na při blidku stejaceho šwižneho kadlu, kiž ju šibale-žedźiwje z wočomaj měri, a nimo njeho z woknom won do nocy.

K tomu so njedźelskej epizodźe Handrija tu w blogu přidružatej, kotrejž buštej lětsa w nalětniku wozjewjenej (ze zapodaćom titulow potajkim hnydom zaso namakaće):

STRAŠNE KUPANSKE CHOLOWY

Handrij kaž prašak na nju hlada: „Znajemoj so?“ – „Och, sy ty süß, ty tola z wěstosću zabył njeje, kak je z namaj we whirlpoolu było! Bohužel sy so bórze njejapcy zminył, bjeztoho zo telefoniskej čisle wuměnić móžachmoj. Ale to móžemy dźens nachwatać!“ Holca ze swojim kulojtym mjezwočom jemu dale a bliše přińdźe a cyle zbóžnje Handrijej do woči hlada. „O.k.“, wona po małkej přestawce pokročuje, „dźensa sy tróšku hinaši, ale to rozumju. Ty so kusk hańbuješ za to, štož smój we whirlpoolu činiłoj. Ale to njetrjebaš, běše smjerćrjenje.“

Čehodla Piwarc wo Piwarzu nětko njepiše a dokładny posudk Handrija pobrachuje

 Wobjed jich w hosćencu na třěše sejma wočakuje. Tak je so prajiło. We wosobnym restauranće pohosćenje pak tak dołho traje, zo Handrij prěnje piwko wupiwši dwě škleńcy na raz skaza, zo njeby čakacy zalačinił. „Tebje dla dyrbju so poprawom hańbować“, jemu Pětr do wucha šepta, ale skerje šibały, bjez poroka. Skónčnje wobjed přińdźe. Steak je tajki małki, zo sej Handrij mysli: To dyrbi předjědź być. Ale Pětr jeho powuči: „Tu chodźa ludźo, kotřiž ćělnje njedźěłaja, jim je to prawje tak.“

 

Lubosć w tutych sydom tekstach

Maš orientaciju na pućach Handrija? Poptom wěš, hač je tutu lubosćinsku scenu při sewjernym morju abo we Łužiskej jězorinje dožiwił:

Tón njemdry wukřik w sonje Handrija zaso zbudźi. Da swoje krótke jeansy na špundowanje padnyć, sam padnje na łožo a sej hnydom wusnje. Hdyž je wotućił, leža tež jeho spódnje cholowčki při łožu a Hancyne mjezwočo je bjezposrědnje před jeho wočomoj: „Što to dyrbi, knježe zaspanco, za čo z tobu w tutej spodźiwnej chaće přenocuju?“ Wonka wichor bjez přestawća howri. Wonaj so bjeze słowow namakataj a tworitaj katamaran na žołmach wótře šumjaceho morja, doniž na kupu zbóžnosće njedóńdźetaj.

Poćah k najlěpšemu přećelej

Štóž dokładnje čita, sobu dóstanje, zo je Handrijowy najlěpši přećel w prěnjej knize hišće serbski muž, ale wot druheje němski kadla. Wobchadźenje mjez twarskimaj dźěłaćerjomaj Handrijom a Ronnyjom je bjez tabuwow, kaž je mjez najlěpšimaj přećelomaj z wašnjom:

„Bin ich hier dein deutscher Sam?“, z Ronnyjoweho erta wujědźe, a k tomu: Samo sobotu mi druhdy samomu roboćić daš, hdyž so tebi radšo kumplej při swinjorězanju pomhać chce. A po swjatoku je ći žlokanje něhdźe druhdźe wažniše hač naš zhromadny projekt tu na statoku. – Handrij nožički a britwičku na kromu wumywadła kładźe a Ronnyjowemu rozhorjenemu wobliču w špihelu šibale praji: „Vergiss nicht, ich bin dein sorbischer Kanacke, der komische Bräuche hat.“ Na přikład zhromadnosć pěstować, Handrij wujasnjujo přispomni.

(Tuta scena rano w kupjele ze štwórteje knižki potom dale eskalěruje)

Dźěło

 Štož je dźensniši dźeń pozdatnje najwažniše w žiwjenju, dźěło, je w žiwjenju Handrija a Hanki wězo stajnje prezentne, ale jenož jako pozadk. Čehodla to tak je, čitar hižo w prěnim powědančku zhoni:

Što je wón na někajkim zdalenym twarnišću rył abo rumował, ju wulce njezajimuje. Wona ma w móšni jeho foto. Wón, cyle zbrunjeny wot pražaceho słónca, w krótkich jeansach na róštach, šibale dele na fotografa hlada. Wobraz wšo praji. So wě, zo ma tež wón ju na foće přeco při sebi, ale nic před laptopom sedźacu abo wosrjedź polcow połne knihow w bibliotece. Wobdźiwuje jeje mudrosć a to, štož wona z njej čini. Ale jeje dźěłowy biotop jemu jako fotomotiw powabny njeje. Tohodla wona na foće w jeho móšni bičwolejbul hraje.

 

Z Handrijom w načasnych Serbach po puću

11. Januar 2018

Tuchwilu steja štyri powědančka „serbskeje hyperrealistiskeje literatury“ Piwarca w Němskej narodnej bibliotece swobodnje k dispoziciji.

 AKTUALNA KNIŽKA:

 Handrij w dojutrownej turbulency (24 stron)

https://d-nb.info/1150468394/34

Křižer Handrij ze swojej lubej Hanku pod jednej třěchu z přeswědčenym ateistom, jeho tróšku ewangelskej slubjenej a wćipnej pjećlětnjej dźowčičku, rodźenym muslimom a jeho punk-lubku – a z njewočakowanymi wopytami, dwójce policije. Čini to hišće špos? Namakaš jowle jutrowny měr? – Literarna wersija wědomostneho přepytowanja starych a nowych konfliktow.

Handrij a jeho rěčna rewolucija / Handrij mjez wjelkami / Handrij w hodownym chaosu (trilogija – 54 stron)

https://d-nb.info/1149195258/34

Handrij w hodownym chaosu

https://d-nb.info/1148460594/34

Handrijowaj staršej chcetaj swoje mandźelstwo anulować dać. Na to wotmołwi Handrij z njewšědnym wulětom, kotryž mać a nan hižo ženje njezabudźetaj. Připódla ma wón hišće diskusiju ze sejmikarjom wjesć, kopańcu hrać a so wot mjeztym najlěpšeho přećela Ronnyja překwapić dać. A na kóncu sedźitaj z Hanku při fararju …

Handrij mjez wjelkami

https://d-nb.info/1144932513/34

Kak so ći wjedźe, hdyž wječor pozdźe ze sawny stupiš a sy na zahrodźe njejapcy z wjelkom konfrontowany? Tež spodźiwny poskitk inwestora płuwaceje wjeski wužaduje – a pon je tam hišće tuta fejta, hdźež Handrij w srjedźišću třiróžka wotući. Na montaži w Frankobrodźe nad Mohanom dóńdźe k přewrótej. Připódla Handrij a Hanka „dźender“ rozpušćataj.

Handrij a jeho rěčna rewolucija

https://d-nb.info/1144932289/34

Twarski pomocnik a wědomostnica – Handrij a Hanka staj w swojim minidomčku njemylenaj w luboznej harmoniji žiwaj, doniž sej Pětr z krajnoradneho zarjada jeju pomoc přećiwo „módrej žołmje“ nježada. Štož so na Bohatej hasy dorěči, móže Handrij hakle doma zwoprawdźić. Hancyny serbski algoritm skónčnje swojemu lubemu flashmob noweho typa zmóžni.

Čěska z NATO a jastwom přećiwo ćěkancam – baza za serbsko-čěske styki skóncowana

26. August 2015

Serbstwo steji za mnohotosć a interkulturnu tolerancu – Čěska republika pak so nic naposledk w azylowej politice přeńdźe přećiwo zasadam nawječorneje ciwilizacije. Najwjetši čas, oficialne styki mjez serbskim ludom a reprezentantami susodneho stata nachwilnje wotpočować dać, doniž njeknježi w Čěškej zaso dodźerženje čłowjeskeho prawa. Z mojeho wida su nětko z čěskeje strony wšě hranicy překročene a njesměmy tež na pogromy přećiwo Roma-ludnosći w nowšej zańdźenosći Čěskeje wosebje w nahraničnych kónčinach pozabyć. Mi njeńdźe wo kulturnu wuměnu – tajkele něšto je přeco wažne, hač z Běłej Ruskej abo Čěskej. Ale za kulturny patronat nad Serbami čěski stat dale do prašenja njepřińdźe.

Wicepremier Čěskeje Republiki chce NATO-wojakow na hranicy EU přećiwo azyl pytacym zasadźować:

http://de.sputniknews.com/politik/20150825/304001973.html

Prezident Čěskeje Republiki widźi to tež tak:

http://www.radio.cz/de/rubrik/bulletin/taeglicher-nachrichtenueberblick-2015-08-25

… a zakituje zajeće azyl pytacych w našim susodnym kraju:

http://www.fr-online.de/flucht-und-zuwanderung/asyl-politik-tschechien-sperrt-fluechtlinge-ein,24931854,31501180.html

Cyž: Tež na europskej runinje zajimy narodnych mjeńšin stronsce njewotwisnje zastupować

8. März 2015

NOWINSKA INFORMACIJA

Z wuradźowanja Zwjazkoweho předsydstwa Domowiny dnja 7.3.2015 w Budyšinje

Přihoty hłowneje zhromadźizny w srjedźišću

Tři tydźenje do 17. hłowneje zhromadźizny Domowiny wobjedna zwjazkowe před-sydstwo na swojim dźensnišim posedźenju w Budyšinje dalše podłožki a organizato-riske přihoty. Tak wone rozsudźi, zakónčić diskusiju k wobzamknjenju 16. hłowneje zhromadźizny, w Domowinje prawólby přewjesć: »Zwěsći so, zo njehodźitej so nam-jetaj za prawólby a pranaprašowanje pobrachowaceje wole župow a sobustawskich towarstwow dla přesadźić. Z tym wobchowa dotalny delegatny princip za wólby a bytostne rozsudy třěšneho zwjazka dale swoju płaćiwosć.« 15 z 18 čłonskich to-warstwow běchu na wotpowědne naprašowanje předsydy Domowiny wotmołwili, při čimž so w bytostnych prašenjach wjetše cyłki přećiwo namjetej prawólbow wupraji-chu.

Dale diskutowachu a schwalichu přitomni dźensa naćisk dźěłowych směrnicow, kiž so delegatam hłowneje zhromadźizny dnja 28. měrca w Haslowje k wobzamknjenju předpołoži. Delegaća změja tam tohorunja rozprawu zwjazkoweho předsydstwa schwalić, kiž so jim (hinak hač dotal) pisomnje poda. Naćisk wza zwjazkowe před-sydstwo dźensa na wědomje; wón so hišće rediguje. Předwidźane je, zo so předsyda Domowiny Dawid Statnik w swojej ertnej rozprawje na hłownej zhromadźiznje na wubrane ćežišća koncentruje.

Jednaćel Domowiny Bjarnat Cyž rozprawješe wo swojim skutkowanju jako wicepre-zident Federalistiskeje unije europskich narodnych skupin (FUEN) a wo angažemenće Domowiny w tutej organizaciji. Domowina je z lěta 1990 z čłonom FUEN a hižo dwójce (1992 w Choćebuzu a 2006 w Budyšinje) kongresaj wuhotowała. K 18. razej organizuje Domowina lětsa z financielnej pomocu Zwjazkoweho ministerstwa nutřkowneho seminar słowjanskich narodnych mjeńšin. B. Cyž praji: »Smy w stajnym dialogu z tamnymi mjeńšinami.« Do přichodnych hłownych nadawkow słuša wutwar kompetencneho centruma narodnych mjeńšin w Flensburgu a zaručenje institucionelneho spěchowanja FUEN přez Zwjazk. Na prašenje k rozdźělej mjez FUEN a tamnej europskej mjeńšinowej organizaciju EFA praji B. Cyž, zo ma FUEN zajim, na europskej runinje stronsce njewotwisnje zajimy narodnych mjeńšin na wšěch runinach zastupować, kaž to na přikład w tak mjenowanej intergroup – skupinje někotrych čłonow Europskeho parlamenta a zastupjerjow FUEN − činja. Městopředsydka Domowiny Judith Wałdźić podšmórny, zo je mjeńšinowa politika měrowa politi-ka. Za nju ma so w Brüsselu wo wjele sylniše lobby-dźěło činić.

Zwjazkowe předsydstwo schwali delegaciju Domowiny, kiž wobdźěli so na lětušim FUEN-kongresu wot 13. do 17. meje w měsće Komotini w Grjekskej. Jej přisłušeja předsyda Domowiny Dawid Statnik jako čłon dialogneho foruma FUEN pola Eu-ropskeho parlamenta, Bjarnat Cyž jako wiceprezident FUEN, William Janhoefer jako čłon prezidija Domowiny z Delnjeje Łužicy a Ludmila Kowarjec jako zastupjerka Serbskeho młodźinskeho towarstwa Pawk.

Za dołhodobne přihoty wobdźělenja Serbow na koparskich mišterstwach narodnych mjeńšin EUROPEADA wutworichu dźensa přihotowanski wuběrk. Jemu přisłušeja referent Domowiny Marko Kowar jako předsyda, Bjarnat Cyž, referent Domowiny Clemens Škoda a čłon předsydstwa Serbskeho Sokoła Jan Hrjehor. Přichodna EU-ROPEADA wotměje so wot 18. do 26.06.2016 w Južnym Tirolu w Italskej.

Čłonka Zwjazkoweho předsydstwa Domowiny Hanka Budarjowa bu na namjet To-warstwa Cyrila a Metoda jako dalša wěcywustojna wobydlerka-čłonka dźěłoweho kruha za serbske naležnosće Budyskeho wokrjesa pomjenowana.

Zastupowacy jednaćel Domowiny Marcus Kóńcaŕ informowaše w nadawku předsydy wólbneho wuběrka Jörga Masnika, kiž bě so zamołwił, wo přihotach wólbow Serbskeje rady Braniborskeje. Wólbny běrow dźěła a přijimuje hišće hač do 13. apry-la namjety za kandidatow noweje Serbskeje rady. Domowinske skupiny a towarstwa móža swoje namjety tež přez Župu Dolna Łužyca z. t. zapodać. Zapisanje wolerjow do wólbneho registra je hač do 24. meje móžno.

Borbora Felberowa
nowinska rěčnica

Dźak za dowěru! Wěcowne narodne skutkowanje we wichorojtych časach połnje polarizowanja

26. Januar 2015

Dźakuju so čłonam zwjazkoweho předsydstwa za dowěru při wólbach na namjet předsydy do prezidija Domowiny:
http://www.mdr.de/serbski-program/rozhlos/powesce/powesce2432.html#anchor1
Što ma prezidij činić? To steji tule:
http://domtest.sorben.com/hsb/domowina/prezidij-zp

Podpěruju zaměrne skutkowanje předsydy Domowiny, Dawida Statnika, za wěcowny, na potrjeby praksy serbskeju rěče a kultury wusměrjeny profil třěšneho zwjazka zwonka zastarskich ideologiskich konfrontacijow a wěčneho wospjetowanja wostudłych wosobinskich přećiwkow. W tutym zmysle móžemy radlubje hromadźe swoju serbsku diskusijnu kulturu kusk wožiwjeć – ale prošu bjez hidy a na tajkele kultiwowane wašnje, kotrež tomu wotpowěduje, zo chcemy w Serbach bratřa a sotry być. 🙂

Smy w politisce a towaršnostnje wichorojtych časach žiwi. Zwonka měrniweje nadstronskeje dźěławosće serbskeje narodneje organizacije je w Europje dale a wrótnišich konstelacijow. W Němskej so rěči wo PEGIDA, kotrejež załoženski wjednik ćěkancow „Viehzeug“ mjenowaše. W Grjekskej je nětkole lěwicarsko-prawicarska koalicija
http://www.zeit.de/politik/ausland/2015-01/griechenland-faq-euro-tsipras-kammenos
http://de.wikipedia.org/wiki/Anexartiti_Ellines,
ke kotrejž mi tuchwilu hižo ničo do mysli njepřińdźe… 😦

Snadź serbsku pomoc politiskej kulturje w Čěskej poskićić? Prezident Zeman na wotpućach

5. November 2014

Čěska ma tradicionalnje tajke něšto kaž kulturne patronatstwo za Serbow w Němskej. Čěski statny prezident Miloš Zeman je dotal bóle z nadpřerěznym konsumom alkoholiskich napojow napadnył, nětkole so wón na swojorazne wašnje jako přećel politiki Putina profiluje.

W njedźelskim wusyłanju zjawno-prawniskeho rozhłosa susodneho kraja šokowaše swójby při radiju z fekalnymi wurazami a wulgarnymi, njehornymi wuprajenjemi najhóršeho razu přećiwo ruskej opoziciskej hudźbnej skupinje Pussy Riot. Njejsym drje fan tutych žonow, dokelž nimam „wuměłske“ wonječesćenje cyrkwje za so hodźacy srědk protesta, ale Zeman je składnostnje dnja chudych dušow wšo negatiwnje přetrjechił.

Snadź móža Serbja načolneho čěskeho politikarja kusk w politiskej kulturje poradźować? 🙂 Jako pomoc kulturnemu patronej? To by so zawěsće tež wjele Čecham lubiło, kotřiž so wot spodźiwneho stila swojeho amtěrowaceho prezidenta tuchwilu cyle optimalnje zastupjeni nječuja. W nowinje samo čitamy, zo hrozy rozhłosej pokuta za wusyłane słowa prezidenta…

Zeman po słowje w originalu:

http://www.prag-aktuell.cz/video/originalton-schwarzer-kanal-staatspraesident-milos-zeman-am-2-november-2014-der-sendung-radiozurnal/04112014-9118

Zjimanje skandaloznych wuwjedźenjow čěskeho prezidenta w němskich medijach:

http://www.taz.de/Praesidentschaft-in-Tschechien/!148896/

W čěskich medijach:

http://www.lidovky.cz/vytrznice-pussy-riot-zeman-mluvi-stejne-jako-kdysi-komuniste-pb5-/zpravy-domov.aspx?c=A141103_153257_ln_domov_ogo

W němskej telewiziji:

http://www.tagesschau.de/ausland/faekalsprache-101.html

Zeman – čěsce a němsce na Wikipediji:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_Zeman
http://de.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_Zeman

Rekord w Chrósćicach při europskich wólbach

26. Mai 2014

W Chrósćicach su saksy křesćanscy demokraća najlepši wuslědk při europskich wólbach po cyłym swobodnym staće docpěli: 69,7 procentow za CDU. Jich najniši rezultat bě w měšćanskim centrumje Lipska: 23,7. Při SPDnikach je to runje nawopak: Woni su w Lipšćanskich kónčinach – Markkleeberg – z 26,3 procentami najwjac wolerjow dobyli – a w serbskokatolskim regionje najmjenje: w Ralbicach-Róžeńće jenož 4,8 procentow.

Wšo dohromady je rezultat za Saksku:

CDU 34,5 procentow (-0,8), Lěwica 18,3 (-1,8), SPD 15,6 (+3,9), FDP 2,6 (-7,2), Zeleni 6,0 (-0,7), AfD 10,1 a NPD 3,6 procentow.

Wšě ličby wšěch gmejnow při tutych wólbach:

Klicke, um auf B_VII_5_1_5j_14_SN.pdf zuzugreifen